C G, F Gb, C G, F# Gb
C B, Ab B, C B, Ab Gb
Pouští jdou, tou žhavou pustinou,
v očích víra, zve se oázou,
život už je fata morgánou,
praskaj rty a kůže na nohou.
Ref:
Tak jako ti bídní poutníci
cítím i já horko na líci,
připadám si pouhou ozvěnou
tebe - co jsi mojí doménou.
Ospalou, polední náladou
sálá touha a ne náhodou,
smysly ničí mysl najednou
když se stín objeví nade mnou.
Ref:
Tak, jak na mých očí sítnici,
promítá slunce - vše bělící,
kreslí obraz jak písečný vír,
co vše živé kolem pohltil.
Ref:
Každý chce svým smyslům podlehnout
a své železo ve výhni kout,
ocel prý se dobře zakalí,
když se předem řádně rozpálí.
Ref:
Však spálí oheň někdy vše na poušť,
když schází láska, sexu je houšť
i horké písky ale ovlahnou,
vůní tvých paží omamnou.
|